JSI pro všechny >
JSI informuje, doporučuje ...
Nové weby Google jako nový standard pro tvorbu webových stránek
V roce 2016 Google spustil aktualizovanou verzi služby Weby Google (dále jen „nové Weby“), která lidem umožňuje i bez zkušeností s programováním vytvářet webové stránky, optimalizovat je pro mobilní i desktopová zařízení a spolupracovat na nich v reálném čase. V roce 2017 oznámil, že původní verzi této služby, označovanou jako „klasické Weby“, nahradí novou verzí. Od tohoto oznámení intenzivně pracuje na tom, aby nové Weby zahrnovaly všechny funkce, které uživatelé nejčastěji požadují. V červenci 2020 si přes 90 % uživatelů k vytváření svých stránek vybíralo novou verzi Webů. Od 13. srpna 2020 se nová verze bude zobrazovat jako výchozí prostředí pro tvorbu webových stránek. Pokud jste tak ještě neučinili, doporučujeme vám jako nejbližší krok přechodu od klasických Webů před uvedeným datem aktivovat nové Weby pro všechny skupiny uživatelů, které k nim ve vaší doméně ještě nemají přístup. Uživatelé budou mít i nadále možnost podle potřeby přepnout zpět na klasickou verzi Webů. Co je potřeba vědět?Všechny existující klasické Weby je třeba převést na novou verzi do prosince 2021. Základní harmonogram přechodu je následující:
Další informace a novinky najdete v centru nápovědy. |
Naše děti pracují s IT, jak je v tom můžeme podpořit (workshop)
V rámci spolupráce JŠI s Nadací O2 v rámci grantového programu O2 Chytrá škola pořádáme ve čtvrtek 14/11 dva workshopy pro rodiče na digitální témata v rámci nových rolí rodičů v 21. století. Akce je pořádána ve spolupráci s DigiSkills.cz Sledujte FB - https://www.facebook.com/events/546347622830264/ Volné kapacity nabízíme nyní i dalším zájemcům. Dotazy Petr Naske - petr.naske@jsi.cz, telefon 608200741  |
Komentujte dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+!
 Dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ je celý k dispozici na Disku Google. Dokument jsme rozdělili na šest částí pro snazší komentování, ty najdete ve složce na Disku Google po přihlášení účtem @JSI.cz.Shrnutí
Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ formulují návrh strategických cílů vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ a hlavních cest a opatření k jejich dosažení. Obsahují také odůvodnění jejich výběru a návrh principů, na kterých by měla být Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ postavena. Jádrem dokumentu je část 6 a 7, kde jsou vymezeny dva strategické cíle a čtyři strategické linie. Strategické cíle představují to, čeho bychom chtěli dosáhnout. Jsou to hodnoty samy o sobě. Strategické linie jsou pak spíše prostředky a cesty, jejichž prostřednictvím navrhujeme těchto cílů dosahovat. Strategické linie jsou členěny do tří částí. Nejdříve stručně shrnujeme, k čemu má daná strategická linie přispět. Následně stručně zdůvodňujeme, proč a v čem je daná strategická linie důležitá. Jádro pak tvoří část, kde je podrobněji vysvětleno, v čem daná SL spočívá a jaká konkrétní opatření může zahrnovat.
První strategický cíl je vymezen jako zaměření vzdělávání více na získání kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Tento cíl reaguje na širší společenské změny, například stále důležitější dovednost orientovat se ve velkém množství informací, umět s nimi pracovat a aplikovat je. Zároveň reaguje na některé konkrétní problémy vzdělávacího systému v ČR, jako je přetěžování žáků a studentů informacemi na úkor formování širších a klíčových kompetencí. Reaguje také na současný stav, kdy panuje poměrně značná míra nejasnosti z hlediska předpokládaného obsahu i rozsahu učiva, které má žák či student zvládnout. Konkrétními specifickými cíli v této oblasti pak jmenovitě jsou: zvýšit úroveň klíčových kompetencí a gramotností žáků, studentů a občanů; dosáhnout vysoké míry shody o důležitosti kompetenčního přístupu, včetně vzájemné shody ve významu jednotlivých kompetencí a gramotností; zvolit a udržovat vhodný kompetenční rámec, zpřesnit očekávané výstupy v uzlových bodech a provázat kompetenční rámec s očekávanými výstupy; sladit požadavky na obsah vzdělávání se způsobem jeho ověřování a výrazně zlepšit schopnost vyhodnocovat dosažené kompetence a gramotnosti; proměnit způsob a strukturu vzdělávací nabídky tak, aby došlo k maximálnímu rozvoji kompetencí a gramotností.
Druhý strategický cíl je formulován jako snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnění maximálního rozvoje potenciálu žáků a studentů. Vycházíme z toho, že ČR patří mezi státy OECD mezi ty s největšími vzdělanostními nerovnostmi, které se projevují výraznou závislostí výsledků vzdělávání na sociálním statusu rodičů, výraznými rozdíly mezi výsledky žáků z různých základních škol a různých regionů či nízkou mezigenerační mobilitou ve vzdělávání. To omezuje efektivitu vzdělávání i princip rovných šancí na dosažení společenského úspěchu, který je klíčem ke společenské kohezi a shodě.
Mezi specifické cíle v této oblasti patří: snížit počet žáků, kteří opouštějí vzdělávání předčasně, a vytvořit podmínky pro dosažení kvalifikace u osob, které jej předčasně opustily; snížit počet žáků, kteří dosahují velmi nízkých úrovní gramotností; posílit kvalitu vzdělávání v zaostávajících regionech a školách a tím snížit mezikrajové i vnitrokrajové diferenciace kvality vzdělávací soustavy; zvýšit šance na úspěch ve vzdělávání bez ohledu na socioekonomické a rodinné zázemí žáka nebo zdravotní znevýhodnění; posílit podporu rozvoje talentů v rámci standardních ZŠ mimo jiné proto, aby se oslabil tlak na vnější diferenci vzdělávací soustavy; zvýšit účast dětí ze sociálně znevýhodňující prostředí na předškolním vzdělávání jako prevenci možného školního neúspěchu, včasnými opatřeními redukovat dopad rizikových faktorů na straně rodiny; omezit rizika segregace ve školství; redukovat školní absence (včetně omluvených) jako faktor školní neúspěšnosti; snížit nerovnosti v uplatnitelnosti a občanských kompetencích absolventů středního stupně vzdělávání; zvýšit šance studentů ze sociálně znevýhodňujícího prostředí v terciárním vzdělávání a konečně posílit aspirace žáků a pocit smysluplnosti studia, jakožto rizikový faktor diferenciace vzdělanostních drah a nerovností.
Strategické linie formulují cesty, jak dosáhnout dvou výše uvedených strategických cílů. První strategickou linii představuje proměna obsahu a způsobu vzdělávání. Jde o průřezovou strategickou linii, tj. zahrnuje celou řadu různorodých opatření, resp. „balíčků opatření“. Jde zároveň o opatření, která mají bezprostřední návaznost na oba strategické cíle. Jinak řečeno, jde o hledání systémových změn, které pomohou ke zkvalitnění samotných vzdělávacích procesů. Celkem je v první strategické linii vymezeno a popsáno šest centrálních témat: proměna obsahu vzdělávání; úprava hodnocení vzdělávacích procesů a vzdělávacích výsledků; opatření pro zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny; podpora vzdělávacích inovací a jejich ověřování; celoživotní učení, využití potenciálu mimoškolního a neformálního vzdělávání a proměna kariérového poradenství.
Každé téma je pak podrobněji specifikováno, včetně navržení konkrétních opatření. Například téma proměna obsahu vzdělávání zahrnuje, mimo jiné, úpravu rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP“) a stanovení prioritního učiva. Je navrženo zachovat systém RVP, ale zároveň výrazně redukovat očekávané výstupy RVP (primárně na úrovni ZŠ a SŠ) za účelem snížení objemu celkového učiva obsaženého ve školních vzdělávacích programech (dále jen „ŠVP“) minimálně až o polovinu. Tím bude vytvořen časový prostor v pedagogickém procesu, který bude využit k opakování a procvičování prioritního učiva a individualizaci výuky. Zároveň ale doporučujeme poskytnout školám výraznou podporu při zpracování obsahu ŠVP. Každá škola se bude moci rozhodnout, zda využije vzorové centrálně vypracované ŠVP obsahující prioritní učivo, anebo si ŠVP vypracuje sama. Tím bude dána dostatečná volnost pro školy, které jsou inovativní, a zároveň bude poskytnuta podpora školám, které nemají kapacitu vytvářet ŠVP samy.
Druhou strategickou linii představuje podpora učitelů a ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Je- jich podpora musí tvořit ucelený systém, v němž pedagogičtí pracovníci získají potřebnou podporu kdykoli během svého profesního života. Navrhujeme vytvořit profesní standard učitele a ředitele; popsat standard pedagogického leadershipu a zvýšit povědomí o jeho významu pro kvalitu školy a jejich vzdělávacích výsledků. V souladu s profesním standardem systematizovat pedagogické činnosti školy, navázat na myšlenku kariérního systému, propojit do něj specializované činnosti ve škole. Doporučujeme konsolidovat podmínky společného vzdělávání personálním posílením a stabilizací poradenského systému. Počty poradenských pracovníků ve školních poradenských zařízeních odvozovat od velikosti škol a množství a stupňů podpůrných opatření, přičemž bude zohledněna i potřeba podpory učitelů.
Důležitým opatřením pro ochranu před deprofesionalizací učitelství je zjednodušit a následně udržovat přehledný a transparentní systém kvalifikačního vzdělávání pro učitele a ředitele. Upravit přípravné profesní vzdělávání tak, aby připravilo absolventy na zvyšující se nároky profese. Pregraduální vzdělávání a jiné vzdělávací cesty ke kvalifikaci učitele udržovat jako souměřitelné z hlediska kompetencí absolventů a odpovídající požadavkům profesního standardu (promítnutých do akreditací studijních programů). Systém profesní podpory a dalšího vzdělávání navrhujeme dotvořit tak, aby výrazně usnadnil vzájemné učení a podporu uvnitř pedagogických týmů škol i mezi školami, aby výrazně zlepšil uvádění do profese, aby za- jistil kvalitní další vzdělávání přímo ve školách, posílil rozsah a kvalitu metodické podpory výuky a podpořil učitele ohrožené vyhořením.
Třetí strategickou linii představuje zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce. Jedním z hlavních problémů vzdělávací politiky v ČR je nekonzistence stanovených cílů a realizovaných opatření, nedůsledná implementace strategických záměrů, špatná komunikace mezi všemi aktéry i nedostatečné využití dostupných poznatků při tvorbě vzdělávací politiky. Pro ČR je také charakteristická vysoká míra de- centralizace, která komplikuje komunikaci i realizaci zamýšlených strategických záměrů a přispívá k vysoké nepedagogické zátěži škol i k vysokým rozdílům v kvalitě poskytovaného vzdělávání.
Jako řešení navrhujeme postupné zavádění středního článku podpory, jehož úkolem by byla metodická podpora školám na daném území, poskytování aktuálních informací z oblasti školství, právní poradenství, zprostředkování komunikace mezi centrem a školami, podpora kooperace, sdílení zkušeností atd. Tento střední článek by byl zaváděn postupně a pilotně ověřován, s důrazem na to, aby skutečně pomáhal školám ve zlepšování kvality a aby v něm působili respektovaní a zkušení odborníci. Dalším opatřením je snížení nepedagogické zátěže ředitelů tak, aby mohli být pedagogickými lídry. To obnáší jednak zrušení neodůvodněné byrokratické zátěže (dvojí vykazování atd.), jednak zajištění pomoci s nepedagogickými činnostmi (např. opravy a rekonstrukce budov, příprava a správy projektových žádostí, GDPR atd.), případně převedení těchto činností na jiný subjekt. Dále doporučujeme zaměřit se na zvýšení odborné úrovně a informovanosti těch, kteří aktivně vytvářejí a ovlivňují vzdělávací politiku prostřednictvím nově vytvořených vzdělávacích kurzů. To se neobejde bez výrazného zvýšení podpory vzdělávacího výzkumu a jeho většího propojení s tvorbou vzdělávací politiky. Celkově by měla vzdělávací politika směřovat ke zvyšování vzájemné důvěry a ochotě spolupracovat. To sice nejde jednoduše zajistit prostřednictvím jednoho opatření, ale je možné to podporovat otevřenou a korektní komunikací mezi různými typy aktérů vzdělávání, vytvářením platforem pro setkávání a kultivací úrovně diskuse o vzdělávání.
Významnými problémy, které zároveň tvoří podstatnou překážku pro rozvoj kvality vzdělávacího systému, jsou dlouhodobé podfinancování vzdělávacího systému, nízká předvídatelnost a stabilita systému financování i jeho nevyhovující struktura. Výrazné podfinancování lze dokumentovat jak při srovnání se zeměmi OECD, tak při sledování vývoje v ČR v čase. V důsledku toho zaostávají mzdy a platy učitelů na všech stupních škol, učitelské povolání je málo atraktivní a trpí nepříznivou věkovou strukturou a mezi žáky a studenty na všech stupních škol přetrvávají výrazné sociální nerovnosti.
Navrhovanými opatřeními tedy v horizontu roku 2030 jsou zvýšení financování vzdělávání na úroveň průměru zemí OECD, provedení změny struktury financování, které bude směřovat k cílené podpoře strategických priorit a potřeb v oblasti vzdělávání, zajištění transparentnosti, stability a předvídatelnosti financování pro všechny úrovně řízení vzdělávacího systému. Navýšení financování umožní realizovat nezbytná opatření v oblasti proměny obsahu a způsobu vzdělávání (implementace kurikulární reformy, proměna hodnocení vzdělávacích procesů a vzdělávacích výsledků, podpora vzdělávacích inovací a jejich ověřování, dále rovněž podpora celoživotního učení či kariérového poradenství), v oblasti snižování nerovností (především zjednodušení podpůrných programů pro sociálně znevýhodněné žáky, podpora přechodu žáků ze základní na střední školu, finanční podpora vysokoškolských studentů, podpora rozvoje nadaných a mimořádně nadaných žáků a studentů všech stupňů škol, rozvoj tandemového učení), v oblasti podpory učitelů (mezi něž patří zejména proměna pregraduální přípravy pedagogických pracovníků a podpora jejich dalšího vzdělávání, vytvoření nezbytných podmínek pro kvalitní práci učitelů jak ve formě navýšení mezd a platů a úpravou jejich struktury, tak ve formě uceleného systému profesní podpory učitelů) i v oblasti řízení (jedná se hlavně o financování podpůrných profesí, rozvoj střední úrovně vedení v regionálním školství, posílení institucionálního financování na úkor účelového, posílení rozhodování založeného na datech).(...)
Principy navrhované strategie
Z výše uvedených východisek vycházejí hlavní principy, na kterých by, podle našeho názoru, měla být strategie připravována a realizována a na jejichž základě byl připravován také tento dokument. Těchto principů je pět.
Za prvé, vycházíme z toho, že strategie musí mít skutečně dlouhodobý horizont. Strategie je připravována do roku 2030, nicméně efekty mnoha opatření ve vzdělávání se dostaví až za mnoho let. Kdybychom se omezovali tímto horizontem, pak k žádným reálným změnám nedojde. Proto jsme se dohodli, že přemýšlíme v horizontu 2030+. Ono + znamená, že některé aktivity budou během působení Strategie 2030+ nastartovány, ale výsledky se dají očekávat až později. V této souvislosti je vhodné připomenout, že velkým problémem vzdělávací politiky v ČR je, že se nedokážeme přenést přes každodenní dílčí problémy. Při tvorbě Strategie 2030+ je třeba neustále připomínat, že děti, které se příští rok narodí (v době předpokládaného odsouhlasení dokumentu), půjdou do školy v roce 2026 a většina z nich ukončí formální vzdělávání (pokud bude vše jako teď) někdy kolem roku 2045. Dá se očekávat, že společnost, technologie, pracovní trh atd. budou tou dobou vypadat úplně jinak. I proto je třeba se dívat na vzdělávání při přípravě Strategie 2030+ z jistého nadhledu a nezabřednout do dílčích aktuálních problémů a technických detailů.
Za druhé, strategie bude úspěšná jen tehdy, pokud bude vnitřně konzistentní a bude jasně vymezovat cestu, kudy se má směřovat. Každá strategie je nevyhnutelně do jisté míry obecná. Důležité ovšem je, aby byla dostatečně konkrétní, poskytovala jasný směr a byla vnitřně konzistentní. To nutně znamená, že ve strategie nemůže být vše, ale musí se zaměřit na to, co je skutečně prioritní. Navrhovaná opatření pak musejí být ve vzájemném souladu. Například pokud navrhujeme proměnu způsobu a obsahu vzdělávání, je potřeba tomu přizpůsobit i způsobit hodnocení. Jinak řečeno, nastavení cílů musí být ve shodě s prostředky dosahování těchto cílů.
Za třetí, strategie by měla v maximální možné míře stavět na tom, co již funguje a existuje. Jsme si vědomi toho, že máme-li formulovat skutečně moderní vzdělávací cestu, pak je potřeba mnoho věcí opravdu změnit. I tyto změny by ovšem měly vycházet (pokud je to aspoň trochu možné) z toho, co již nějak funguje a brát v úvahu realitu každodenního dne učitele, ředitele, žáka, rodiče atd. V našem systému existuje celá řada již nastartovaných pozitivních změn (byť často časově a prostorově omezených), které je vhodné podpořit a rozšiřovat.
S předchozím principem souvisí i princip experimentování a pilotování zaváděných změn. Vzhledem k vysoké míře složitosti a rozmanitosti vzdělávacího systému lze jen málo opatření zavádět ihned plošně. Zkušenosti a potřeby vzdělávaných i vzdělávajících se často hodně liší a často je nemožné nalézt jediný způsob nastavení vzdělávací politiky, který by byl vhodný pro všechny tyto potřeby („one size fits all“). Zároveň je z úrovně centra často těžké přesně domyslet, jaké konkrétní důsledky určité opatření způsobí. Proto považujeme za důležité, aby většina navrhovaných opatření byla zaváděna postupně na menším vzorku, přizpůsobována lokálním podmínkám, pilotně ověřována a důsledně vyhodnocována.
Konečně pátým principem je důraz na implementaci. Vyhodnocení předchozích strategických dokumentů ukázalo, že nastavení strategických cílů a směrů bylo víceméně správné. Příčinou toho, proč předchozí strategické dokumenty byly realizovány jen v malé míře, nebyla nízká kvalita těchto dokumentů, ale jejich odstřižení od následné implementace. Strategie 2030+ si musí vzít z tohoto ponaučení a důsledně propojit deklarace ve strategických dokumentech s reálnou implementací. To mimo jiné znamená, že s implementací strategie se započne okamžitě po jejím odsouhlasení a budou jasně stanoveny odpovědnosti za její realizaci i postupné vyhodnocování. Zároveň to znamená, že je potřeba postupně budovat odborné kapacity v územích, které pomohou s realizací strategie přímo v terénu (viz také SL3). Je také důležité zdůraznit, že plnění cílů Strategie 2030+ vyžaduje meziresortní spolupráci, jelikož dosažení změny v některých oblastech není možné bez aktivní spolupráce jiných resortů. Strategie 2030+ chápeme jako nadrezortní strategii, na jejíž implementaci se musí podílet i další instituce kromě MŠMT (zejména MPSV, MPO, MMR, MZ).
|
Stanovisko SKAV k novele zákona o pedagogických pracovnících
 Členské organizace SKAV se v návaznosti na své dlouholeté zkušenosti s realizací DVPP a praxí v oboru pedagogiky a vzdělávacího systému České republiky rozhodly vydat stanovisko k novele Zákona o pedagogických pracovnících, protože současný stav v této oblasti není vyhovující. Podporujeme změny § 7a–9a, které umožní, že učitelé druhého stupně základní školy a učitelé všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy mohou práci vykonávat jen s dokončeným vysokoškolským studiem v libovolném akreditovaném magisterském studijním programu s tím, že si svou odbornou kvalifikaci zároveň doplní vhodným studiem v oblasti pedagogických věd (např. DPS). V dalších bodech ale novela vykazuje závažné nedostatky a opatření, která rozhodně nepřispějí ke zkvalitnění školské praxe, nebo ji naopak mohou poškozovat. Považujeme za nesystémové opatření zcela zrušit akreditace DVPP s výjimkou kvalifikačních studií (§ 24 Další vzdělávání pedagogických pracovníků), a to bez náhrady.
Přestože dosavadní způsob akreditace DVPP není dobrý, považujeme za nutné, aby existoval systém, který podněcuje pedagogické pracovníky k dalšímu vzdělávání a také tvoří jistý filtr pro tvorbu a realizaci DVPP, který podrží nepodkročitelnou úroveň a ideálně i podpoří kvalitu DVPP. Nepromyšlené okamžité zrušení akreditací DVPP bez náhrady navíc ohrozí systémové kroky a intervence z evropských i národních zdrojů zaměřené na profesní rozvoj učitelů.
Systém hodnocení programů DVPP lze řešit například:
Vidíme správný směr v zahájení prací na zjednodušení požadavků na akreditaci jednotlivých vzdělávacích akcí, ale nikoliv ve zrušení systému hodnocení kvality DVPP jako celku. Zrušení akreditací DVPP bez náhrady je nesystémové i z dalších důvodů:
Navržená změna v kontextu dalších legislativních změn (novelizace vyhlášky č. 27/2016 Sb., nařízení vlády č. 75/2005 Sb.) povede k ještě většímu snížení atraktivity profese asistenta pedagoga pro potenciální zájemce a prohloubení jejich nedostatku ve školách. Je paradoxní, že zatímco v případě nedostatku učitelů MŠMT volí opatření snižující nároky na jejich kvalifikaci, v případě nedostatku asistentů pedagoga nárok na jejich předprofesní přípravu zvyšuje. Souběh všech těchto opatření s negativním dopadem může vést k trvalému nezájmu o výkon této ve školách velmi potřebné profese.
Členské organizace SKAV jmenovitě podepsané pod tímto stanoviskem:
Asociace lesních mateřských škol, Asociace malých inovativních škol, Asociace Montessori ČR, Asociace pro domácí vzdělávání, Asociace předškolní výchovy, Česká asociace science center, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, Člověk v tísni, o. p. s., JA Czech, Jednota školských informatiků, z. s., JOB, Jules a Jim, Kritické myšlení, Montessori ČR, z. s., NaZemi, Otevřeno., z. s., Post Bellum, Síť středisek ekologické výchovy Pavučina, z. s., Step by Step ČR, TEREZA, vzdělávací centrum, z. ú., Učitelská platforma a Ústav pro studium totalitních režimů.
|
Eurydice: Digitální vzdělávání ve školách v Evropě
 Oblast digitálního vzdělávání je mapována pomocí sady indikátorů týkajících se různých okruhů. Sledován je např. důraz, jaký je na rozvoj digitálních kompetencí žáků kladen v kurikulu, digitálních kompetencí učitelů, způsoby hodnocení digitálních kompetencí žáků, využívání digitálních technologií ve výuce, ale také strategické přístupy národních politik k této problematice a podpora školám. Tato komparativní část je doplněna přílohami, které obsahují další údaje a specifika jednotlivých evropských zemí v oblastech jako je kurikulum, kompetenční rámce pedagogů, národní strategie či aktéři činní v podpoře digitálního vzdělávání ve školách. K dispozici je také Eurydice Brief: Digital Education at School in Europe, který shrnuje hlavní poznatky studie. Ke stažení: |
Stanovisko JSI ke zprávě NKÚ týkající se Podpory rozvoje digitalizace vzdělávání
 Jednota školských informatiků, z.s. (dále jen JSI), již ve své hodnotící zprávě o Strategii digitálního vzdělávání za rok 2017 uzavírala své hodnocení upozorněním na tři systémové nedostatky:
Mgr. Daniel Lessner, Ph.D. předseda JSI |
| Přílohy:
Stanovisko JSI - zpráva NKÚ.pdf
16.8.: Workshop VideoHunter@MFF
Umělá inteligence dnes válcuje svět, stejně jako industrializace změnila svět v 19. století. Spousta dnešních profesí v horizontu 10-20 let zanikne. Nebude se přitom jednat pouze o nekvalifikované pozice dělníků na linkách v montovnách, ale také třeba o některé dnes lukrativní pozice manažerů, právníků, laborantů, programátorů či lékařů. Proč? Protože všude, kde je v práci rutina, nejen fyzická, tam lze nasadit roboty (resp. inteligentní programy). Která zaměstnání tedy přežijí? To dnes nelze přesně říct, ale klíčová bude právě snadná nahraditelnost rutiny. Přežijí tedy jednak zaměstnání, která by bylo příliš drahé nebo nevhodné nahradit roboty (např. hodinový manžel, pečovatel), anebo naopak natolik kreativní profese, na které umělá inteligence nebude stačit. Třeba taky vědci a vývojáři v umělé inteligenci. Na workshopu budou zájemci seznámeni s některými principy umělé inteligence pro počítačové vidění, resp. vyhledávání ve videu. V širším kontextu se účastníci dozvědí o místě umělé inteligence v rámci informatiky a naopak. Věříme, že tento workshop pomůže zájemcům v orientaci při výběru vysokoškolského studia, zejména těm, kteří uvažují o oborech informatických.
Workshop VideoHunter@MFF se bude konat 16. srpna 2019 od 8:30 v budově informatické sekce MFF UK na Malostranském náměstí 25 v Praze.
Pro registraci na workshop vyplňte prosím (závazně) následující formulář. Kapacita workshopu je omezena na 50 účastníků, takže včasná registrace je žádoucí.
VideoHunter@MFF je jednodenní letní workshop spojující vědecko-popularizační přednášky z oblasti inteligentního vyhledávání v audio-vizuálních datech a soutěž týmů ve vyhledávání ve videu pomocí nejmodernějších nástrojů vyvíjených na MFF. Soutěžní část je inspirovaná prestižní mezinárodní kampaní Video Browser Showdown Video Browser Showdown (viz foto nahoře nebo vpravo video záznam přímo ze soutěže). Po úvodním představení uvažovaných problémů hledání ve videu a vybraného nástroje si účastníci vyzkouší několik úloh hledání v rozsáhlejší kolekci videa, čímž budou od první chvíle získávat zkušenosti s danou problematikou. Následný blok zahrnuje popularizační přednášky z oblasti vyhledávání v multimediálních datech a strojového učení. Workshop bude zakončen soutěží, kde budou účastníci kompetitivně řešit zábavné úkoly pomocí představeného nástroje. První tři místa v soutěži jsou odměněna finančně (celkem 10.000 Kč).
Workshop se nechce zaměřovat pouze na tradiční cílové skupiny s matematicko-informatickým nadáním, naopak, jeho cílem je zaujmout také studenty, pro které byla zatím informatika příliš vzdálená, technická, nezajímavá nebo obtížná. Těm chceme ukázat, že informatika nemusí být tak složitá, či neatraktivní, jak se může na první pohled zdát. Cílíme především na starší středoškoláky (maturanty) a mladší VŠ studenty, nicméně účast není nijak omezena. Aktivity workshopu budou probíhat v češtině, znalost angličtiny je však výhodou. Podrobnosti naleznete na webu MFF UK. |
7.-8.6.: PRIM@ INFORMATIKA VE ŠKOLE: konference pro učitele
 Kdy: 7.-8. června 2019 Kde: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Magdaleny Rettigové 4, Praha 1 Registrujte se, prosím, online. |
Jak na registraci do Oracle Academy
Oracle sestavil návod na registraci do Oracle Academy v češtině, což by mohlo pomoci s prvním krokem k registraci do kurzu Oracle Academy z oblasti Databazí, Programovaní a Umělé inteligence.
|
Získejte až 100 000 Kč pro svou školu na příští školní rok z nového grantového programu Nadace O2. Přihlaste se do 13. 5. 2019!
Věděli jste, že až 40 % dětí se už někdy v živote setkalo s kyberšikanou? Víte, že podle některých odhadů bude drtivá práce budoucnosti spojena s využíváním digitálních technologií? Zapojte se do programu O2 Chytrá škola a rozvíjejte společně s námi digitální gramotnost v ČR.
Součástí programu O2 Chytrá škola je nový a stále se rozvíjející vzdělávací portál www.o2chytraskola.cz. Portál je určený učitelům i rodičům a primárně se zaměřuje na online bezpečí a mediální gramotnost. Web je vytvářen ve spolupráci s odborníky na danou problematiku a věříme, že na něm především učitelé najdou mnoho zajímavých materiálů, které jim pomohou se lépe zorientovat v nástrahách a příležitostech digitálního světa, a informace z této oblasti budou předávat dále dětem. Nedílnou součástí O2 Chytrá škola je i vyhlášení nového grantového programu pro základní školy, díky kterému mohou školy žádat o finanční podporu v oblasti rozvoje digitálních kompetencí učitelů, rodičů a žáků. Více o grantu naleznete na stránkách www.o2chytraskola.cz/grantovy-program. |
1-10 of 226
JSI: novinky