JSI pro všechny‎ > ‎

JSI informuje, doporučuje ...


Výsledky voleb JSI 2021

přidáno: 23. 11. 2021 1:06, autor: Janek Wagner

Ve Stanovami určené lhůtě, nebyla podána žádná stížnost ve věci přípravy, průběhu nebo výsledku voleb JSI.

Prohlašuji tedy výsledky zveřejněné v  usnesení Volební komise JSI ke hlasování ve volbách VV a RK JSI za definitivně platné.

Do Revizní komise JSI byly zvoleny: Hana Šandová, Soňa Šonková a Alena Mašláňová. Volby RK jsou tak řádně ukončeny. Gratuluji jménem Volební komise ke zvolení.

Do Výkonného výboru JSI byli zvoleni: Petr Naske, Daniel Lessner, Bořivoj Brdička, Lenka Suchánková, Miriam Sedláčková, Janek Wagner a Tomáš Kuba. Také těmto členům gratuluji. 

Zároveň jsem nově zvolené členy VV oslovil ve věci uskutečnění prvního jednání nového VV, na kterém je třeba zvolit předsedu. Po jeho zvolení budou teprve oficiálně ukončeny volby Výkonného výboru. Členská základna bude informována.

Děkuji všem členům, kteří nepromarnili možnost volit, za účast, kandidátům za ochotu se angažovat a členům Volební komise za bezproblémovou spolupráci.

Za Volební komisi JSI
Ondřej Černý
předseda VK JSI

Usnesení volební komise - Volební výsledky - Volby JSI 2021

přidáno: 15. 11. 2021 1:15, autor: Janek Wagner

Volební komise JSI se dne 14. 11. 2021 usnesla takto:

  1. Volební výsledky - Volby VV JSI 2021

Hlasovalo 56 / žádný neplatný hlas - výsledky z IS:

Výkonný výbor JSI

pořadí kandidátů

Jméno kandidáta

Obdržených hlasů

Procent hlasů

Zvoleni:

Naske Petr

51

91,1

Lessner Daniel

49

87,5

Brdička Bořivoj

48

85,7

Suchánková Lenka

46

82,1

Sedláčková Miriam

39

69,6

Wagner Janek

35

62,5

Kuba Tomáš

32

57,1

Nezvoleni:

Krejčí Jan

20

35,7

Suchánek Daniel

19

33,9

Kandidáti na 8. a 9. místě v pořadí dle hlasů neobdrželi alespoň 50 % platných hlasů, tedy nejsou náhradníky (Stanovy čl. 5, odst. 8.).

  1. Volební výsledky - Volby VV JSI 2021

Hlasovalo 56 / žádný neplatný hlas - výsledky z IS:

Revizní komise JSI

pořadí kandidátů

Jméno kandidáta

Obdržených hlasů

Procent hlasů

Zvoleny:

Šandová Hana

53

94,6

Šonková Soňa

51

91,1

Mašláňová Alena

49

87,5

  1. Možnost podat stížnost proti průběhu voleb

Volební komise neshledala žádné nedostatky k průběhu voleb.

Dle Stanov čl. V, odst. 15 může proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb podat kterýkoliv člen JSI stížnost Volební komisi, a to nejpozději do osmi dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. Stížnost musí být písemná a musí v ní být uvedeny důvody. Stížnosti podávejte na adresu předsedy volební komise ondrej.cerny@jsi.cz.

Za Volební komisi JSI

Ondřej Černý

předseda VK JSI


Dokument ke stažení

Hana Marešová

členka VK JSI

Jakub Mazuch

člen VK JSI

Připomínky Jednoty školských informatiků k revizi RVP G v digitální oblasti

přidáno: 12. 8. 2021 7:05, autor: Janek Wagner

Jednota školských informatiků dlouhodobě usiluje o úpravu zacílení a rozsahu výuky informačních technologií a informatiky tak, aby výuka odpovídala potřebám dnešních žáků. Oceňujeme, že se změny nezastavují na základních školách a v souladu s cíli Strategie digitálního vzdělávání (a Strategie 2030+) navazují na školách středních. Naše školství má v této oblasti vůči žákům velký dluh.

Předchozí zkušenosti s podobnými změnami vyvolávají otázky a obavy. Některé se týkají aktuálně diskutovaného RVP G, další pak procesu jeho zavádění. 

● Stejně jako na základních školách se i na gymnáziích zavádí klíčová kompetence digitální. I na gymnáziích se tak otevírá otázka, jak zajistit, aby rozvoj potřebných digitálních dovedností nadále nebyl jen záležitostí informatiky, ale aby se stal součástí všech vzdělávacích oborů. Dílem pomůže metodické vedení, bezpodmínečně nutná je ale i aktualizace výstupů oborů ve velké revizi RVP (všech stupňů). 

● V informatice je na první pohled zarážející úroveň a množství učiva. Na rozdíl od základního vzdělávání je na gymnáziích učivo uvedené v RVP povinné. Pokud není možné toto uvést do souladu (viz také Pojetí revize RVP dle SKAV), doporučujeme učivo přehodnotit a významně ubrat. V hodinách informatiky potřebují žáci dostatečný čas na vlastní aktivitu, objevování a procvičování. 

● Jelikož se jedná o zásadní změnu celého pojetí informatiky na gymnáziu, může mít každý učitel jinou představu o tom, co přesně (a do jaké hloubky) výstupy a učivo popisují. Některé z výstupů by mohly patřit spíše na vysokou školu. Je proto nutno upřesnit a vysvětlit očekávanou úroveň. V nemálo případech postačí učebnice projektu PRIM a podobné, již hotové zdroje. 

● Chybí také plán metodické podpory. I zkušení učitelé ocení podrobnější vysvětlení očekávaných výstupů a učiva, příklady školních vzdělávacích programů s časovým rozvržením, i dílčí aktivity a nástroje, s nimiž mohou žáci aktivně dosahovat stanovených výstupů. 

● Nutným předpokladem přijetí změn je transparentnost celého procesu, včetně zveřejnění členů týmu, kteří se na změnách podílejí. Mimo jiné to ukáže zastoupení učitelů z praxe. 

● Načasování veřejné konzultace po konci školního roku vyvolává dojem, že na MŠMT není o připomínky učitelské veřejnosti zájem. Pokud se mají shromáždit v potřebné kvalitě, je nutné prodloužit sběr připomínek aspoň do začátku školního roku

● Chybí množství informací. Není jasný další postup – jak a kdy budou vypořádány připomínky, jaký je časový harmonogram zavádění změn, s jakým náběhovým obdobím se počítá.

● Víceletá gymnázia, která na nižších stupních začnou s výukou podle nového RVP ZV, na něj budou chtít navázat. Potřebují proto nové RVP také na středoškolské úrovni. Současně budou čtyřletá gymnázia ještě řadu let přicházet žáci, kteří úplnou výukou informatiky podle RVP ZV neprošli. S tím je potřeba počítat a učitelům výslovně zaručit, že v takovém případě nemusí “odučit látku” na úkor kvality osvojených dovedností žáků. 

JSI dlouhodobě podporuje myšlenku pravidelných revizí kurikula, včetně závazných transparentních procesů. Tento požadavek byl také součástí Strategie digitálního vzdělávání. Kdyby takový systém fungoval, řada předchozích bodů by nebyla tak závažná. 

Nečitelnost a špatná předvídatelnost jednotlivých kroků zhoršuje kvalitu výsledku, vzbuzuje nejistotu a ztěžuje přijetí změn učitelskou veřejností. 

Jménem Jednoty školských informatiků 

Daniel Lessner 

předseda




Dotazník JSI: Učitel informatiky a revize RVP ZV

přidáno: 20. 4. 2021 7:02, autor: Janek Wagner

Nedávno byla zveřejněna tzv. "malá" revize RVP ZV. Přináší významné změny v cílech, pojetí i organizaci naší výuky. Za několik let na ni má navázat revize "velká", která mimo jiné přinese hlubší zapracování digitální problematiky napříč vzdělávacími obory. Chceme nyní proto dát prostor k vyjádření právě vyučujícím informatiky, protože se jich změny RVP ZV výraznou měrou dotýkají. Žádný názor není špatný, žádný není nevhodný.

Dotazník je rozdělen do čtyř částí, ani jedna nezabere více než pět minut. Na jeho konci také najdete prostor pro vaše individuální vyjádření.

Tento dotazník je iniciativou Jednoty školských informatiků. Plánujeme jej k 10. 5. 2021 uzavřít a vyhodnotit. Výsledky využijeme pro další jednání, například s MŠMT a NPI. Rádi bychom tedy získali co největší vzorek respondentů.

23.3.: Virtuální konference Moonshot pro učitele

přidáno: 16. 3. 2021 13:15, autor: Janek Wagner

Zveme vás na virtuální mezinárodní konferenci o budoucnosti vzdělávání Moonshot. Její dopolední část bude věnována stěžejním tématům, kterými se Národní pedagogický institut České republiky zabývá. Nahlédneme na podporu práce učitelů a ředitelů optikou pěti špičkových evropských odborníků.

Proč?
Naše budoucnost i konkurenceschopnost je pevně spjatá s kvalitou a modernizací vzdělávacích systémů. Posláním NPI ČR je pomáhat rozvoji vzdělávání – podávat školám pomocnou ruku a nastavovat s nimi rozvoj kariérového, pedagogicko-psychologického i výchovného poradenství. Školám a pedagogům nabízíme metodickou podporu, vzdělávání pedagogických pracovníků a podporu strategického řízení ve školách. Součástí našeho poslání je i iniciování celospolečenských debat o budoucnosti vzdělávání. A právě konference jako je Moonshot je k tomuto neopakovatelnou příležitostí.

Co?
Témata, která jsme na dopolední část Moonshot pro učitele připravili, jsou klíčové oblasti rozvoje vzdělávání. Hosty vybrali a debatu s nimi moderují garanti NPI ČR. Debatovat se bude mimo jiné o digitalizaci ve vzdělávání, podpoře managementu škol a nebo budoucnosti odborného vzdělávání v celoevropském kontextu.

Kdy?
V úterý 23. března od 9:30 - ZDE. Těšíme se, že se k nám online připojíte a budete u debaty o budoucnosti vzdělávání, která je určena primárně vám – pedagogům a pracovníkům ve školství. Akce bude pokračovat odpoledním blokem (14:00) pro všechny, pro které je vzdělávání důležitým tématem. Těšit se můžete nejen na experty na vzdělávání, ale i na zástupcestátní správy, byznysu a neziskového sektoru. Více o odpolední části Moonshot by Aspen CE, Budoucnost vzdělávání najdete ZDE.

PROGRAM, ŘEČNÍCI A JEJICH TÉMATA

Carmel Cefai, Ph.D., FBPS
ředitel Centre for Resilience and Socio-Emotional Health a profesor psychologie, University of Malta

Vedl nespočet různých místních, národních, evropských a mezinárodních výzkumných projektů v oblasti sociálního a emočního učení, duševního zdraví ve školách, odolnosti a osobní pohody u dětí a mladistvých. Jeho příručka pro učitele RESCUR: Surfing the Waves byla přeložena do více než deseti jazyků. Na Moonshot pro učitele se bude zamýšlet, jak rozvíjet a upravovat školní kurikula.

Daniel Franc
management konzultant

Posledních 13 let pracoval pro společnost Google nejprve jako externí konzultant, následně jako globální programový manažer. Vybudoval nespočet vzdělávacích komunit, např. Google Developer Groups – největší světovou komunitu zájemců o IT, či Google Educators Group, které pořádají přednášky, workshopy a další akce. Tématem jeho přednášky bude digitalizace ve vzdělávání.

Doc. RNDr. Juraj Vantuch, CSc.
analytik vzdělávací politiky, Štátny inštitút odborného vzdelávania

Působil jako poradce ministrů školství a jako člen různých pracovních skupin na národní a mezinárodní úrovni pro otázky politiky vzdělávání. Podílel se na přípravě zákona o odborném vzdělávání a přípravě, byl jedním z autorů strategického dokumentu „Učiace sa Slovensko“ z roku 2017. Jeho přednáška bude věnována budoucnosti odborného vzdělávání.

Mark Frazer
The Centre for Evaluation and Monitoring, Cambridge Assessment

Zkušený učitel, manažer a lídr v oblasti vzdělávání. Má za sebou sedmnáctiletou praxi v oblasti vzdělávání, spolupracoval se školami a vzdělávacími organizacemi po celé Velké Británii, ale také v Abú Dhabí, Ázerbájdžánu, Číně a Dubaji. Před šesti lety se připojil ke cambridgeskému The Centre for Evaluation and Monitoring, kde vede tým Centra pro výuku a vzdělávání. Ve své přednášce představí vizi rozvoje a podpory managementu škol.

Leisa Randall
Hlavní školní psycholožka, Midlothian Council

Vede tým pedagogických psychologů, kteří zajišťují hodnocení, intervence, konzultace, školení a výzkum s cílem zlepšit život mladých lidí. Během své více než třicetileté kariéry ve vzdělávání pracovala jako učitelka na základní škole v Anglii a Etiopii a jako pedagogická psycholožka ve Skotsku a Belgii. Tématem jejího příspěvku budou příklady dobré praxe skotské školní poradenské služby.

VÍCE O MOONSHOT PRO UČITELE

Odpolední program:

Budoucnost vzdělávání

Odpolední část Moonshot by Aspen CE se zaměří konkrétně na dvě oblasti vzdělávání, které rozebere v panelových diskuzích. Tou první je pedagogický leadership. Právě na ten totiž ředitelé škol často nemají čas a místo toho se musí věnovat administrativní zátěži, kterou pandemie koronaviru ještě zvýšila. Druhým velkým tématem konference bude tzv. upskilling, jehož základem je celoživotní vzdělávání. Jeho cílem je vytvořit zaměstnanost i v rychle se měnící době.

Ve dvouhodinovém programu se představí například ministr školství Robert Plaga, profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, youtuber Karel „Kovy“ Kovář, odborná konzultantka z nadačního fondu Eduzměna Lucie Plešková, Klára Laurenčíková, speciální pedagožka pro inkluzi, nebo Ivo Jupa, ředitel Národního pedagogického institutu ČR.





VÍCE O MOONSHOT BY ASPEN, BUDOUCNOST VZDĚLÁVÁNÍ

Stanovisko Jednoty školských informatiků k revizi RVP ZV v digitální oblasti

přidáno: 5. 3. 2021 10:33, autor: Janek Wagner

Jednota školských informatiků dlouhodobě usiluje o úpravu zacílení a rozsahu výuky informačních technologií a informatiky tak, aby výuka odpovídala potřebám dnešních žáků. Požadavky v RVP jsou staré již 17 let, takže se žáci učí pracovat s řadou běžných nástrojů jednu hodinu týdně, ovšem v průběhu pouhých dvou let z devíti. To však v řadě ohledů nestačí. 


Digitální kompetence je výhodnější rozvíjet i v kontextu ostatních vzdělávacích oblastí. Zcela chybí informatika jako taková, tedy jeden z oborů STEM (přírodní vědy, technologie, technika a matematika), zaměřený mimo jiné na hromadné zpracování dat, formulaci robustních a efektivních pracovních postupů a využití automatizace při řešení problémů. Porozumění základům fungování technologií a algoritmizace je navíc podmínkou pro schopnost kritického hodnocení jejich vlivu na život jednotlivce i společnosti. 


Proto zveřejněnou inovaci vzdělávací oblasti ICT vítáme, očekávali jsme ji od jejího schválení a ohlášení v rámci vládní Strategie digitálního vzdělávání v roce 2014. V souvislosti s uzavřením škol se navíc digitální dovednosti učitelů i žáků významně posunuly, pro zavedení změn je to jedinečná příležitost.


Uveřejněním nového znění RVP práce nekončí, spíše naopak. Se změnami se navíc pojí i řada rizik. Například záměr rozvíjet potřebné dovedností napříč obory má řešit nová, digitální klíčová kompetence. V každodenní praxi ale hrozí, že se tato kompetence vedle tradičního učiva jednotlivých oborů dostane na vedlejší kolej a z výuky zmizí. Aby se to nestalo, budou učitelé potřebovat pomoc odpovídající jejich úrovni pokročilosti – od prosté konkretizace digitální kompetence, přes příklady propojení digitálního světa a předmětů, až po náměty na konkrétní výukové aktivity a postupy. Kromě materiálů učitelé uplatní i další vzdělávání, opět na celé škále od online školení, přes kolegiální sdílení až po dlouhodobý mentoring. 


Pro úspěšný rozvoj digitálních kompetencí ve škole je důležitá také role ICT metodiků. Ti se ale místo metodické podpory kolegů často věnují správě digitálních technologií. Tyto role je od sebe nutno oddělit. Kvalifikovaná správa IT navíc napomůže udržitelnému rozvoji digitální infrastruktury školy, ať už z průběžného financování nebo z mimořádných dotací a grantů.


V souvislosti s očekáváním tzv. velké revize RVP se také přidáváme k hlasům, které žádají zlepšení komunikace ministerstva školství, transparentnost přípravy a participaci široké pedagogické veřejnosti. Připomínáme i doporučení materiálu Pojetí revize RVP dle SKAV z listopadu 2020, která mohou být jedním z východisek pro další potřebné diskuse.


Považujeme za řešitelné nejen výše uvedené, ale i další úkoly spojené se změnou pojetí informatiky. Práce na řadě z nich už probíhají. Další potřebná opatření jsou součástí nové Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Poučení lze nalézt i v zahraničí, v mnoha zemích už podobné změny dokončili.



Za Jednotu školských informatiků, z. s.


Daniel Lessner

předseda JSI


Ondřej Neumajer: Inovované pojetí funkce ICT koordinátora/metodika

přidáno: 19. 12. 2020 7:32, autor: Janek Wagner

Po patnácti letech vstoupil v platnost v polovině roku 2020 nový standard studia ICT metodika někdy také nazývaného ICT koordinátor. Článek shrnuje, v čem spočívá hlavní zaměření inovovaného pojetí této důležité pozice na škole, jejímž cílem je podpora učitelů ve smysluplné integraci digitálních technologií do života celé školy.

Mohlo by se zdát, že změna standardu studia je záležitostí toliko institucí, které pořádají vzdělávací programy pro učitele, a běžné praxe škol se nedotýká. Jenže obsah pracovní náplně ICT koordinátora/metodika, který může působit na každé škole, není v žádném legislativním dokumentu blíže popsán. V praxi školy má standard značný formativní charakter na tuto pracovní činnost, resp. pracovní náplň učitele pověřeného touto činností se ve školách často odvíjí právě od tohoto standardu. V mnoha školách je ale tato pozice využívána k jiným účelům, nejčastěji pro správu školní počítačové sítě. To je samozřejmě v rozporu s metodicko-pedagogickým charakterem této specializované činnosti, kterou má vykonávat kvalifikovaný pedagogický pracovník, nikoli počítačový technik.

Předchozí standard studia z roku 2005 byl vymezen prostřednictvím klíčových cílových kompetencí a doporučených tematických okruhů. Téměř všechny vzdělávací instituce, které si studium v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v minulosti akreditovaly, přistoupily k praxi tím způsobem, že svůj program strukturovaly přesně podle tematických okruhů uvedených jako doporučené. Těch bylo ve standardu celkem 16, např. Hygiena, ergonomie a pravidla bezpečnosti práce s ICT, Tvorba ICT plánu školy, Interakce ICT a RVP nebo Principy a možnosti počítačových sítí.

Snaha o konsenzus a otevřenost

Novou verzi standardu navrhla pracovní skupina vytvořená Národním institutem pro další vzdělávání
(NIDV) v souladu se zadáním Strategie digitálního vzdělávání ČR do roku 2020. Součástí této odborné skupiny byl zástupce základní školy, střední školy, vysoké školy vzdělávající učitele, zástupce NIDV i MŠMT, následně měli možnost návrh standardu připomínkovat různá odborná uskupení, například ICT panel Národního ústavu pro vzdělávání, účastníci konference Počítač ve škole 2019 nebo krajští ICT metodici (tzv. KIM) projektu Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) realizovaném tehdejším NIDV. Pracovní skupina chtěla založit nové směrování standardu na zkušenostech široké skupiny odborníků a praktiků ze škol při respektování moderních pedagogických trendů a zohledňování obdobných aktivit v zahraničí. To nebylo vůbec jednoduché, protože názory lidí byly v některých pohledech rozdílné.

Parametry nového studia

Délka studia je minimálně 250 vyučovacích hodin po dobu nejméně jednoho roku. Nejméně 110 vyučovacích hodin probíhá jako prezenční výuka (včetně dvou čtyřhodinových exkurzí ve škole či školském zařízení a osmihodinové stáže formou stínování apod.) a nejméně 30 a nejvýše 140 hodin distanční formou (e-learning, webináře, online vzdělávání). Studium je ukončeno závěrečnou ústní zkouškou před komisí a obhajobou závěrečné práce.

Do studia by měli být přijímáni kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci, kteří vládnou digitálními kompetencemi minimálně na úrovni B1 dle Rámce digitálních kompetencí pedagogů (dle DigCompEdu). To je úroveň, která je v českém jazyce označena jako Praktik, kromě potřebných znalostí vyžaduje i zkušenosti z práce ve škole.

Hlavní charakteristiky nového standardu

Za klíčovou charakteristiku návrhu standardu lze označit důraz na zaměření se na práci s lidmi, jejich spolupráci a pedagogické vedení. Pedagogické vedení je v moderní literatuře označováno pojmem pedagogický leadership. V případě ICT koordinátora/metodika by bylo například žádoucí, aby sám používal postupy využívání digitálních technologií, které jsou ostatním učitelům příkladem, a přispíval ke zkvalitňování personálních vztahů ve škole. Takto vytvářené klima je předpokladem k rychlejšímu šíření pedagogických inovací.

Snahou autorů bylo, aby ICT koordinátor/metodik dovedl také vhodně využívat prvky lektorských, mentorských a koučovacích technik. Neočekává se, že tyto andragogické techniky zcela ovládne a že z něj bude profesionální lektor, mentor a kouč dohromady. Zkušenost ale ukazuje, že integrace digitálních technologií do života školy je podmíněna především postoji a hodnotami, které jednotliví aktéři vzdělávání zastávají a kterým věří. Proto je vhodné ICT koordinátory/metodiky v oblasti práce s lidmi, v jejich motivování a podporování ostatních dále rozvíjet, napomáhat kolegiální podpoře. Uvedené techniky podporují také schopnost přesvědčovat a vyjednávat, kterou ICT koordinátor/metodik využije i při jednání s vedením školy a školními dodavateli digitálních technologií.

Důležitou součástí navrhovaného pojetí studia je síťování účastníků, vznik a posilování profesních komunit odborníků, kteří si vzájemně pomáhají a podporují se. S tímto záměrem jsou nově do studia zařazeny i exkurze a stáže.

Samotné technické a technologické znalosti a kompetence musí být i nadále součástí výbavy dobrého školního ICT koordinátora/metodika. Jejich aktuálnost je ale často vázána k době, ve které studium probíhá, časem zastarají, resp. jsou překonány novými digitálními trendy a vývojem v této oblasti. Očekává se, že potřebné novinky z oboru si bude ICT koordinátor/metodik permanentně průběžně prohlubovat samostudiem i v rámci DVPP (semináře, konference, webináře, e-learning, MOOC, odborná literatura, online komunity…), jednorázové absolvování specializovaného studia nemůže průběžné vzdělávání v žádném případě nahradit.

Oproti původní verzi z roku 2005 klade nový standard menší důraz na technické a technologické aspekty samotných digitálních technologií. Důvodem jsou i změny ve způsobech provozování školní digitální infrastruktury a stále se zvyšující kvalita uživatelských rozhraní. Učitelé dnes mají oproti situaci před 15 lety k dispozici více výkonných nástrojů, které se ovládají jednodušeji a uživatelsky přívětivěji. Příkladem mohou být hojně využívané cloudové služby jako je G Suite či Office 365, jejichž používání minimalizuje nároky na technické aspekty jejich provozování na školním hardwaru (jsou provozovány na hardwaru poskytovatele) i uživatelské dovednosti pro jejich správu a užívání (mnohá nastavení mohou jednoduše měnit sami uživatelé v prostředí, které se snaží být co nejvíce intuitivní). V mnoha případech jsou také učitelé schopni vykonávat jednodušší pedagogicko-administrativní práce sami (např. správa žáků v systémech řízení výuky či nastavování práv sdílení dokumentů) a tak tuto agendu nemusí řešit specialista, který se může více soustřeďovat na metodické otázky spojené s výukou.

Obsah standardu

Celé studium je vymezeno profilem absolventa, který je popsán čtyřmi kompetencemi, ty jsou  společně s výsledky učení rozpracovány následovně:

K1 – Kompetence pro vedení lidí k zavádění digitálních technologií do života celé školy a k jejich efektivnímu používání pro výuku a učení žáků

Předpokládané výsledky učení:

  1. facilituje proces tvorby digitální strategie školy;
  2. zajišťuje pravidelnou reflexi a vyhodnocení naplňování digitální strategie školy;
  3. koordinuje a aktivně podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků s využitím digitálních technologií;
  4. podporuje kulturu inovací a spolupráce ve škole;
  5. působí jako pedagogický lídr.

K2 – Kompetence mentorské, koučovací a lektorské – andragogické techniky

Předpokládané výsledky učení:

  1. uplatňuje prvky mentorských a koučovacích dovedností a technik v prostředí školy a ve své práci;
  2. využívá pro reflexi praxe kompetenční rámec kvalitní pedagogické praxe se zaměřením na využití digitálních technologií;
  3. vzdělává se v lektorských dovednostech a andragogice tak, aby mohl pomáhat dospělým učit se a volit jejich cestu celoživotního vzdělávání;
  4. orientuje se v různých metodách vzdělávání s ohledem na nové vědecké poznatky a aktuální technologický vývoj, dokáže je dalším osobám erudovaně doporučit a podpořit je v jejich užití pro jejich další osobní i profesní růst;
  5. podílí se na tvorbě a sestavení plánu seberozvoje i autoevaluace pedagogů, na profesním portfoliu a sebemotivaci;
  6. vzdělává se v oblasti vedení lidí a pedagogického leadershipu.

K3 – Kompetence koordinační a manažerské – řízení procesů a projektů

Předpokládané výsledky učení:

  1. organizuje a koordinuje využívání digitálních zařízení ve škole;
  2. spoluvytváří směrnice a pravidla pro bezpečné používání digitálních technologií ve škole včetně kyberbezpečnosti;
  3. vyhledává a navrhuje možné finanční zdroje pro pořízení a údržbu digitální infrastruktury a softwaru;
  4. spoluvytváří plán rozvoje školy v oblasti digitální strategie školy;
  5. integruje digitální technologie do ŠVP;
  6. navrhuje a koordinuje provoz informačního systému školy;
  7. orientuje se v základních pravidlech projektového řízení.

K4 – Kompetence k digitálním technologiím (technické a technologické)

Předpokládané výsledky učení:

  1. kvalifikovaně doporučuje dle individuálních potřeb školy školní informační systémy;
  2. orientuje se v oblasti moderních digitálních technologií používaných ve školách a ve vzdělávání a aktivně sleduje trendy ve vzdělávání s využitím digitálních technologií;
  3. orientuje se v problematice budování, údržby, správy a zabezpečení počítačové sítě;
  4. navrhuje postupy a pravidla zabezpečení digitální infrastruktury včetně dat;
  5. orientuje se v problematice autorských práv a licencí
    1. včetně veřejných licencí (Creative Commons);
    1. včetně otevřeného softwaru (Open Source);
  6. podílí se na nastavování licenční politiky školy.

Standard uvádí kromě kompetencí a předpokládaných výsledků učení také učivo, resp. obsah výuky a indikátory dosažených výsledků učení. Tato struktura je společná všem novým standardům vzdělávacích programů směřujících ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů  pedagogických  pracovníků, které MŠMT v roce 2020 zveřejnilo. Podrobnější popis je k dispozici na webu MŠMT.

Závěrem

Nový standard studia přináší po 15 letech od vzniku původního standardu větší důraz v práci ICT koordinátora/metodika směrem k metodicko-pedagogickým činnostem integrace digitálních technologií do života školy, na přímou práci s kolegy učiteli a na podporu jejich spolupráce při zachování původní hodinové dotace. Standard není určen přímo učitelům, ale vzdělávacím institucím, které v souladu s ním mohou žádat o akreditaci vlastního vzdělávacího programu. Učitelům tedy budou k dispozici vzdělávací programy směřující k naplňování vzdělávacích cílů daných standardem, které se vzájemně budou jistě lišit. Je na každém zájemci, pro kterou nabídku se rozhodne. Lze očekávat, že vzdělávací programy vytvořené v souladu s novým standardem budou k dispozici od konce roku 2020, paralelně s tím budou ještě souběžně vzdělávacími organizacemi nabízeny dříve akreditované programy schválené podle standardu původního, kterým ještě platnost tříleté akreditace nevypršela.

Pokud by vás zajímalo, proč se používají dva odlišné pojmy – ICT metodik i ICT koordinátor, jak se vyvíjely předchozí pokusy o změnu standardu, či jak souvisí standard DVPP s profesní kvalifikací Koordinátor v oblasti ICT v  Národní soustavě kvalifikací (NSK) dovolím si zájemce odkázat na svůj článek zveřejněný ve sborníku konference Didinfo 2020, uvedený v odkazech níže, ze kterého tento článek vychází.

Zdroje

MŠMT. Standard studia k výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti ICT. 17. 6. 2020. Dostupné na https://www.msmt.cz/file/53170/download/

MŠMT. Doporučení pro zpracování a realizaci vzdělávacího programu studia k výkonu specializované činnosti koordinace v oblasti ICT. 30. 6. 2020. Dostupné na https://www.msmt.cz/file/53465/download/

MŠMT. Rámec digitálních kompetencí učitele. 2019. Dostupné na https://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/ramec-digitalnich-kompetenci-ucitele

NEUMAJER, O. Nový standard studia ICT koordinátora/metodika (str. 23-29) in DRÁBKOVÁ, J., BERKI, J., eds. Sborník konference Didinfo 2020. Liberec, 2020. ISBN 978-80-7494-532-8. Dostupné na http://www.didinfo.net/images/DidInfo/files/Didinfo_2020.pdf

Publikováno: NEUMAJER, O. Inovované pojetí funkce ICT koordinátora/metodika. Řízení školy. Praha: Wolters Kluwer, 2020, roč. 17, č. 12, s. 6-8. ISSN 1214-8679

Převzato z blogu autora Ondrej.Neumajer.cz pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 4.0 Unported.

Česko.Digital učí tisíce pedagogů jak vyučovat online

přidáno: 2. 11. 2020 3:05, autor: Janek Wagner

Komunita expertních dobrovolníků Česko.Digital startuje v rámci svého projektu Učíme online (ucimeonline.cz) novou sérii bezplatných webinářů, aby usnadnila učitelům a školám přechod na online vyučování. Učitelé si tak mohou naživo vyzkoušet online nástroje, ale hlavně získají cenné zkušenosti a inspiraci pro samotnou výuku na dálku. Webináře totiž vedou zkušení pedagogové z praxe. O novou sérii webinářů mají zájem tisíce učitelů z celé České republiky.

Druhá série bezplatných webinářů “Učíme nanečisto” navazuje na kurzy z března tohoto roku, kdy se musely školy vůbec poprvé vyrovnat s přechodem na distanční výuku. Komunita dobrovolných učitelů z praxe tehdy odvysílala pro své kolegy učitele ze základních i středních škol celkem 31 živých bezplatných webinářů na nejrůznější témata – od reálných hodin matematiky nebo češtiny přes ukázku online nástrojů až po formativní hodnocení. Podobné zaměření, včetně metodických tipů, mají i nové webináře, které čerstvě odstartovaly.

„Přechod na online výuku může být náročný. Proto je pro nás důležité vytvořit ve webinářích bezpečné prostředí, ve kterém si učitel může zažít, jaké to je být žákem online. Na webinářích je pak unikátní to, že je pro své kolegy připravují ve svém volném čase sami učitelé a předávají tak svoje praktické znalosti, jak vést hodiny online a jaké typy úkolů zadávat,“ říká Eva Pavlíková z Česko.Digital.

Podle Pavlíkové zájem o webináře oproti jarním měsícům výrazně vzrostl a s každým dalším vysílaným webinářem učitelů přibývá. Například webináře zaměřeného na interaktivní vedení online výuky se zúčastnilo naživo přes tisíc učitelů. „Abychom uspokojili tak vysokou poptávku, přesunuli jsme webinář z videokonferenčního prostředí i do streamování na sociálních sítích“, dodává Pavlíková a upřesňuje, že od spuštění celého projektu projevilo o webináře naživo zájem 3085 učitelů a 16023 se vzdělávalo přes zpřístupněné nahrávky. A to i díky finanční podpoře Nadace České spořitelny, která projekt v květnu podpořila jako jeden z projektů přispívajících v boji proti covid-19.

„To další, co jsme kromě pomoci se zprovozněním online výuky využívali, byly právě zmiňované webináře. Já jsem vždy nabídku poslala všem pedagogům. Bylo na nich, aby si zvolili jim vyhovující téma. Často jsme se tam potkávali celá sborovna. Opravdu se nám osvědčily webináře o formativním hodnocení, dále webinář ‘Matematika je zábavná’. Kolegyně zeměpisářka využívala ‘Google nástroje na zeměpis’,“ uvádí PhDr. Bc. Gabriela Hrušková, ředitelka Základní školy T. G. Masaryka ve Štětí.

Nově i mikrokurzy

Pro učitele, kteří se z časových důvodů nemohou online vysílání zúčastnit, připravují dobrovolníci také sérii mikrokurzů z již proběhlých webinářů. Mikrokurzy jsou členěné tak, aby se učitelé mohli dle potřeby rychle zorientovat v konkrétních vybraných tématech.

Všechny připravované webináře učitelé najdou na webových stránkách projektu www.ucimeonline.cz. Odvysílané webináře jsou pak učitelům k dispozici zdarma ke shlédnutí v nově vytvořené videotéce na webu projektu. Na stejném místě pak brzy najdou i první mikrokurzy. 



Nové weby Google jako nový standard pro tvorbu webových stránek

přidáno: 6. 8. 2020 13:15, autor: Janek Wagner

V roce 2016 Google spustil aktualizovanou verzi služby Weby Google (dále jen „nové Weby“), která lidem umožňuje i bez zkušeností s programováním vytvářet webové stránky, optimalizovat je pro mobilní i desktopová zařízení a spolupracovat na nich v reálném čase. V roce 2017 oznámil, že původní verzi této služby, označovanou jako „klasické Weby“, nahradí novou verzí. Od tohoto oznámení intenzivně pracuje na tom, aby nové Weby zahrnovaly všechny funkce, které uživatelé nejčastěji požadují. V červenci 2020 si přes 90 % uživatelů k vytváření svých stránek vybíralo novou verzi Webů.

Od 13. srpna 2020 se nová verze bude zobrazovat jako výchozí prostředí pro tvorbu webových stránek. Pokud jste tak ještě neučinili, doporučujeme vám jako nejbližší krok přechodu od klasických Webů před uvedeným datem aktivovat nové Weby pro všechny skupiny uživatelů, které k nim ve vaší doméně ještě nemají přístup. Uživatelé budou mít i nadále možnost podle potřeby přepnout zpět na klasickou verzi Webů.

Co je potřeba vědět?


Všechny existující klasické Weby je třeba převést na novou verzi do prosince 2021. Základní harmonogram přechodu je následující:

  • Srpen 2020 – nová verze Webů se stane výchozím prostředím pro tvorbu webových stránek.
  • Od května 2021 – už nebude možné vytvářet nové webové stránky v klasické verzi Webů. Organizace tak budou všechny nové stránky vytvářet pouze v nových Webech.
  • Od října 2021 – bude vypnuta možnost úprav zbývajících Webů vytvořených v klasické verzi.
  • Od prosince 2021 – pokud uživatelé navštíví klasický Web, nezobrazí se jim obsah stránky. Všechny zbývající klasické Weby budou automaticky:
    • staženy ve formě archivu a uloženy na Disk Google vlastníka webu,
    • nahrazeny konceptem v nové verzi Webů, který si vlastníci mohou zkontrolovat a publikovat.

Další informace a novinky najdete v centru nápovědy.

Naše děti pracují s IT, jak je v tom můžeme podpořit (workshop)

přidáno: 11. 11. 2019 21:31, autor: Petr Naske

V rámci spolupráce JŠI s Nadací O2 v rámci grantového programu O2 Chytrá škola pořádáme ve čtvrtek 14/11 dva workshopy pro rodiče na digitální témata v rámci nových rolí rodičů v 21. století. Akce je pořádána ve spolupráci s DigiSkills.cz

Volné kapacity nabízíme nyní i dalším zájemcům.

Dotazy Petr Naske - petr.naske@jsi.cz, telefon 608200741


1-10 of 234